Oživlé kresby Jeana Dubuffeta

Mluvíme-li o francouzském umělci Jeanu Dubuffetovi, musíme minimálně zmínit art brut, to je jasná věc. My to uděláme (a rádi!), ale stejně se zaměříme především na jednu specialitu jeho tvorby, něco pro skutečné art labužníky.

Jean Dubuffet na projížďce ve svém ateliéru. Zdroj: Fondation Dubuffet

Jean Dubuffet na projížďce ve svém ateliéru. Zdroj: Fondation Dubuffet

Tak letem světem od začátku. Dubuffetova kariéra byla nestálá jako londýnské počasí. Co pár let se rozhodl přestat tvořit a věnovat se rodinnému obchodu s vínem a naopak. To se ale změnilo ve 40. letech, kdy uspořádal svou první samostatnou výstavu. Vedle často zmiňovaného surrealismu ho ovlivnila tvorba, která následně vešla ve známost právě pod názvem art brut neboli syrové umění.

Jean Dubuffet: Metro, 1943. Zdroj: Fondation Dubuffet, WikiArt

Jean Dubuffet: Metro, 1943. Zdroj: Fondation Dubuffet, WikiArt

Art brut jsou díla, která vytvořili povětšinou psychiatričtí pacienti nebo děti, každopádně lidé neovlivnění objektivní realitou a už vůbec ne uměleckou průpravou. Už od 19. století vznikaly sborníky a sbírky takových děl, většinou díky psychiatrům a psychologům, a ve 40. letech na ně kápnul i Dubuffet a stal se jejich velkým propagátorem a sběratelem.

Jean Dubuffet: La Mondaine (Světačka), 1952. Zdroj: Fondation Dubuffet

Jean Dubuffet: La Mondaine (Světačka), 1952. Zdroj: Fondation Dubuffet

My jsme se dnes ale rozhodli podívat se na zoubek Dubuffetovým monumentálním sochám, pro které máme v našem banánovém srdíčku speciální místo. Všechno to začalo na začátku 60. let, kdy Dubuffet otevřel svůj cyklus Hourloupe, který nakonec vytvářel dlouhých 12 let. Začal perokresbami, ve kterých skládal k sobě jednotlivé buňkotvary, z nichž každý žije vlastním životem.

Jean Dubuffet: Jardin d'Hourloupe (Hourloupová zahrada), 1966. Zdroj: Fondation Dubuffet

Jean Dubuffet: Jardin d’Hourloupe (Hourloupová zahrada), 1966. Zdroj: Fondation Dubuffet

Aby byl jejich život ještě samostatnější, rozhodl se Dubuffet pustit je z papírového vězení, zbořit tu nesmyslnou hranici mezi živým světem a světem umění a převést tyto kresby právě na sochy úctyhodných rozměrů, hraničících až s architekturou, kolem kterých můžou lidé procházet, prolézat jimi, nebo do nich dokonce vstupovat.

Jean Dubuffet: Groupe de Quatre Arbres (Skupina čtyř stromů), 1972, NY. Zdroj: Fondation Dubuffet

Jean Dubuffet: Groupe de Quatre Arbres (Skupina čtyř stromů), 1972, NY. Zdroj: Fondation Dubuffet

Dubuffet tyto sochy tvořil bez předchozích plánů nebo modelů, jednoduše začal řezat do bloku polystyrenu, dokud nedostal vyhovující tvar. Ten pak vytvořil z laminátu a malbou zvýraznil jednotlivé buňky, tentokrát už nesvázané na dvourozměrném papíře.

Jean Dubuffet: Le bel costumé. Zdroj: parisladouce.com

Jean Dubuffet: Le bel costumé. Zdroj: parisladouce.com

Tímto způsobem vznikla i jedna z nejuvěřitelnějších realizací, Closerie Falbala. Tato pevnost, uprostřed které se hrdě tyčí Vila Falbala, zabírá rozlohu 1610 metrů čtverečních, je vysoká 8 metrů a nachází se v městečku Pégny-sur-Yerres, které je dnes předměstím Paříže.

Jean Dubuffet_ Closerie Falbala. Zdroj: Fondation Dubuffet

Jean Dubuffet_ Closerie Falbala. Zdroj: Fondation Dubuffet

Dubuffet tuhle velkolepou věc začal stavět na své vlastní náklady v době, kdy mu bylo 70 let. Což je věk, kdy většina lidí sní o křesle s vyhřívanou dečkou a kvalitní beletrii. Dubuffet se ale pustil do ohromného projektu, jehož cílem bylo uložit v něm svůj Cabinet logologique, dílo protkané ironií Dubuffetovi vlastní. Co přesně tahle logologie znamená, to dodnes nikdo přesně neví. Ale to vůbec nevadí, trocha nezodpovězených otázek se k tomuhle hradu kreativity docela hodí.

Jean Dubuffet: Closerie Falbala zevnitř pevnosti. Zdroj: 94.citoyens.com

Jean Dubuffet: Closerie Falbala zevnitř pevnosti. Zdroj: 94.citoyens.com

Popisem všech neuvěřitelných realizací bychom mohli pokračovat až do vyčerpání organismu, Skupinou čtyř stromů v New Yorku počínaje a Glazurovou zahradou konče. Vřele doporučujeme po přečtení tohoto článku horlivě googlit a ideálně rovnou koupit letenky a jít se projít nějakým tím Dubuffetem 🙂

Jean Dubuffet: Jardin d'émail (Glazurová zahrada). Zdroj: flickr.com

Jean Dubuffet: Jardin d’émail (Glazurová zahrada). Zdroj: flickr.com

Napsat komentář